Obchodní centrum v Rožnově architekta Kamila Mrvy

Publikováno 24.6.2013 | Petr Volf

Mapa

Související příspěvky
Obchodní centrum zapadlo do sedmnáctitisícového Rožnova pod Radhoštěm se stejnou samozřejmostí jako to, že se po delších lijácích naplní koryto zdivočelé Bečvy až po samý okraj. „Lidé přijali novostavbu za svou. A to je v architektuře ze všeho nejdůležitější,“ říká její autor Kamil Mrva. „K rožnovskému obchodnímu centru, jehož kolaudace proběhla v květnu 2011, je to z Masarykova náměstí, co by kamenem dohodil. Stojí v Nádražní ulici a prakticky hned naproti se za bariérou patrových staveb vypíná

Obchodní centrum zapadlo do sedmnáctitisícového Rožnova pod Radhoštěm se stejnou samozřejmostí jako to, že se po delších lijácích naplní koryto zdivočelé Bečvy až po samý okraj. „Lidé přijali novostavbu za svou. A to je v architektuře ze všeho nejdůležitější,“ říká její autor Kamil Mrva. „K rožnovskému obchodnímu centru, jehož kolaudace proběhla v květnu 2011, je to z Masarykova náměstí, co by kamenem dohodil. Stojí v Nádražní ulici a prakticky hned naproti se za bariérou patrových staveb vypíná věž kostela Všech svatých. Město v této části ještě nedávno vypadalo, jako by se náhle rozdrobilo do nesourodé směsky staveb. Soubor budov, který zde přičiněním architekta Kamila Mrvy vznikl, lokalitu nejen scelil, ale především obohatil.

Původně stávala na nevelké stavební parcele budova s knihkupectvím a přízemní herna. Z větší části však šlo o proluku, která čekala na vhodné zaplnění. Proluky, zvláště v městském prostředí, potřebují zaplnit, jinak nás svou prázdnotou neustále znervózňují asi jako úsměv člověka, jemuž chybí spodní řezáky. Když Kamil Mrva začal v roce 2003 řešit projekt, musel sladit dva proti sobě se ubírající zájmy: na jedné straně to byl požadavek investora na maximální využití pozemku, na straně druhé měl architekt dosáhnout toho, aby vznikl kdykoliv přístupný veřejný prostor s pavlačí.

„Inspiroval mě pozemek, který se rozšiřoval směrem k řece,“ vzpomíná autorna počáteční fázi návrhu. „Chtěli jsme zachovat výškovou úroveň ulice včetně sedlových střech. V minulém století v Rožnově na náměstí stály domy s pasáží. Tento princip jsem chtěl zopakovat, protože umožňuje dostat lidi dovnitř domu, aniž by museli projít obchodem.“ Takový prostupný dům se okamžitě stává přirozenou součástí města, vysílá dostředivé signály, a navíc se v něm chodec může kdykoliv skrýt před nepohodou.

I když je zavřen, ve své podstatě nepřestává sloužit veřejnosti. Obchodní centrum bylo proto vyřešeno jako stavba rozdělená na dvě dvoupodlažní hmoty, mezi nimiž vznikla krytá pasáž. Odtud také vede vnější volně přístupné schodiště na pavlače v prvním poschodí. Tato střízlivá, neokázalá forma vrcholí sedlovou střechou s mírným sklonem a po celé délce hřebenu probíhá prosklený světlík, jako tomu bývalo u industriálních staveb. V interiérech se uplatňuje pohledový beton, naproti tomu podlahy jsou dřevěné. Díky velkoformátovým tabulím z tvrzeného skla je vidět do přízemí (a funguje to pochopitelně i naopak) - budova se vizuálně odlehčuje a nepotřebuje ani reklamní poutače, protože všechno je na první pohled patrné. Je to jako z učebnic moderní architektury, kde se interiér může zdánlivě rozeběhnout ven až na ulici. Zvláště hezký je pohled z obchodu směrem k náměstí na partii s blízkým barokním kostelem - pomíjivost konzumu se zde vyvažuje hodnotami ryze duchovními.

Někdejší knihkupectví bylo přestavěno tak, aby mohlo být přímo napojeno na obchodní centrum. Nad přízemní stavbou s fasádou z režného zdiva (byly v ní zachovány původní klenba i okenní otvory) je vytvořena dřevěná nástavba s pultovou střechou, kterou architekt pootočil tak, aby podpořila jednolitou „střešní rovinu“. A aby bylo dosaženo stylové jednoty, plastová okna byla vyměněna za okna dřevěná, protože dřevo a cihly si odnepaměti dokonale rozumí. Červené cihly dodávají domu nekašírovanou staromilskou atmosféru, jsou připomínkou kořenů města. Mimochodem, knížky se tu už sice neprodávají, ale v domě byla otevřena kavárna, která si okamžitě našla svoje příznivce. V létě, s náporem turistů fascinovaných rozložitými Beskydami, se v ní jenom s obtížemi nachází volná židle.

„Tento projekt byl jedním z nejdéle trvajících, jakými jsme se kdy v naší architektonické kanceláři zabývali,“ podotýká Kamil Mrva. „Studie vznikla už v roce 2003, realizace proběhla ve dvou etapách. Hrubá stavba - betonový skelet - se realizovala v roce 2007 a jsem rád, že jsme vše v roce 2011dokončili, protože osm let je přece jenom dlouhá doba.“ Důvodem zdržení byl jeden ze sousedů, který se odvolal proti stavebnímu povolení. Všechno se proto muselo řešit až na krajském úřadě ve Zlíně. „Celý proces zahájení výstavby se kvůli tomu opozdil, pak do toho navíc ještě přišla ekonomická krize, takže betonový skelet zůstal dva roky nedotčený,“ připomíná architekt.

Naštěstí pro město nezůstalo jenom u torza. Investor, s nímž Kamil Mrva spolupracoval také na souboru řadových domů v Ostravě, dotáhl projekt do konce, aniž by sáhl k viditelným kompromisům a stavbu nějak oklestil. Ostatně výsledek se od prvotní studie nemusel příliš měnit, pouze přibyl výtah a naopak musel být z projektu vypuštěn suterén, protože v blízkosti řeky je vysoká hladina spodní vody, a budova musela být založena na pilotech.

Vizitka stavby

Místo: Rožnov pod Radhoštěm, Nádražní ulice
Autor: Kamil Mrva
Spolupráce: Jaroslav Holub, Lenka Burešová, Martin Jeřábek
Investor, dodavatel: EB stavební, s. r. o., Radekov, s. r. o. (hrubá stavba)
Projekt: 2003–2004
Realizace: 2005–2011




Nejnovější příspěvky v této kategorii

13.6.2014 | Veronika Veselá

Horská bouda v Dobřemělicích

11.6.2014 | redakce ex-centric

Statenický Mlýn

9.6.2014 | Veronika Veselá

Národní hřebčín v Kildare