O nás

Architektura mimo tradiční centra

Smyslem projektu je zmapovat a ukázat kvalitní a výjimečnou současnou architekturu v místech, která jsou vzdálena od tradičních center a která se jako taková často nezaslouženě ocitají v pozici „neviditelných outsiderů“.

Vybrané stavby nejenom detailně představujeme, ale snažíme se i prozkoumat a vysledovat okolnosti jejich vzniku. Co umožnilo jejich realizaci? Osvícený soukromý investor? Státní správa? Jaký měli na výsledné podobě podíl úředníci z příslušných stavebních odborů, památkové či krajinné ochrany?

Po stránce typologické si neklademe žádná omezení, sledujeme nejrůznější koncepty od rodinných domů přes „bytovky“, muzea, galerie, školy až po sakrální, sportovní či industriální stavby, ale také odpočívadla, lávky, zastávky.

Určujícím kritériem je - vedle polohy a doby postavení po roce 1989 – především architektonická kvalita staveb, jejich vnější forma, vnitřní uspořádání, konstrukční řešení, ekologické aspekty, práce s materiály, kontextem, způsob, jakým byly zasazeny do obce či okolní krajiny.

V projektu nerozhodují velikost ani vynaložené finanční prostředky, nýbrž pouze architektura, kterou chceme objevovat a zviditelňovat. Dosud anonymní lokality se díky moderním stavbám mohou stát přitažlivými „výletními cíli“, nebo dokonce kultovními místy, jako se to kdysi stalo v případě beskydských Pusteven a staveb Dušana Jurkoviče či později vysílače na Ještědu od Karla Hubáčka.

Nyní lidé zase podstupují pouť na Sněžku, aby si prohlédli nejenom fascinující přírodní panorama, ale také Novou poštovnu od Martina Rajniše a Patrika Hoffmana, jezdí do Aleniny Lhoty u Tábora, aby viděli na vlastní oči stavby spojené se zdejším golfovým hřištěm od Stanislava Fialy, nebo do Rožnova pod Radhoštěm, kde bylo postaveno odvážné kongresové centrum podle projektu Zdeňka Fránka.

Kapitolou samou o sobě je Litomyšl, která se z provinčního historického města stala baštou moderní architektury, na níž se podílí celá řada autorů. To jsou jenom „příkladné zlomky“ z rozsáhlého celku, který chceme v rámci tohoto grantu prezentovat.

Komparativní metodou souběžně sledujeme architekturu ve vybraných evropských zemích či regionech. Důraz v bádání – vzhledem k časovému omezení a šíři tématu – klademe zejména na kulturní stavby: muzea, galerie, divadla, informační centra a podobně. V této oblasti architektury totiž Česká republika zřejmě nejvíc zaostává a potřebuje inspirativní příklady. Chceme přiblížit zákonitosti, které podmiňují, že takové krásné stavby – jakými jsou kupříkladu Museum Liaunig v rakouském Neuhausu (Querkraft Architekten), Muzeum moderního umění v italském Roveretu od Maria Botty či Paula Rêgo Museum v portugalském Cascais od Eduarda Souto do Moury – mohly vzniknout.

V průběhu intenzivního dvouletého mapování toho nejkvalitnějšího, co téma nabízí, vzniká řada esejí, analýz, studií, rozhovorů s osobnostmi architektury, to vše doprovázené množstvím původních dokumentárních fotografií a videí. Realizovat sérii výstavních expozic prezentujících zásadní poznatky z jednotlivých zemí. Vše shrnujeme ve dvou reprezentativních publikacích představujících současnou architekturu mimo tradiční centra České republiky a dalších zemí Evropy.