Místa architektonického vz(d)oru

23.3.2014 | redakce ex-centric

Nová publikace se zabývá progresivními stavbami, které vznikly v období let 1990 až 2013 na území České republiky v obcích a městech, jejichž počet obyvatel nedosahuje 20 tisíc.

Z názvu je patrné, že architektura se může stát vzorem pro nejrůznější místní samosprávy či soukromé subjekty a může být brána i jako výraz odvahy, která ve výsledku vede k posílení, či dokonce k zásadní proměně identity určitého místa, což je v úvodu připomenuto několika známými příklady ze zahraničí (Paimio, Ronchamp, Vals).

Takovýto ucelený přehled - přinášející sondu do kvality stavění v menších sídlech – je zřejmě první svého druhu a mohl být vytvořen díky rozsáhlému projektu Architektura mimo tradiční centra. Nejmenším místem, které se v něm objevuje, je jihočeská osada Alenina Lhota, největším pak západočeské město Žatec. Celkem je zde představeno devět desítek sídel nacházejících se ve třinácti samosprávných krajích České republiky. Výsadní postavení zaujímá mezi všemi desetitisícová Litomyšl, v níž se už bezmála čtvrt století rodí kvalitní stavby na základě soustavné spolupráce samosprávy s předními architekty. Toto město s hlubokými historickými kořeny lze považovat za jakési autentické „architektonické centrum mimo centra“: nikde jinde se v této souvislosti totiž neprolíná minulost se současností tak harmonicky jako právě v Litomyšli.

Kniha se snažila postihnout především architektonická díla sloužící veřejnému prospěchu, ať už jde o školy, vzdělávací a výuková střediska, obecní úřady, domovy důchodců, kostely, kulturní domy, galerie, muzea, památníky, ale věnuje se také dopravním a sportovním stavbám nebo veřejným prostorům či průmyslové architektuře. Z tohoto výčtu je znát, že autorovi šlo o představení co nejširšího typologického spektra, z něhož záměrně vyloučil rodinné a bytové domy vznikající přece jenom v odlišných podmínkách než zmíněné realizace. Počet staveb, jejichž prezentace tvoří jádro publikace, přesahuje stovku (přesně jich je 109). Zhruba pětina z nich byla postavena nebo byla navržena v 90. letech minulého století, kdy soudobá česká architektura – po čtyřech desetiletích odtržení od světového vývoje - teprve hledala svou autentickou podobu. V 21. století už dochází k výraznému navýšení zajímavých realizací, což do jisté míry souvisí také se vzrůstající prestiží profese architekta ve společnosti, ale také s nástupem nové tvůrčí generace. Řada z uvedených staveb byla oceněna v architektonických soutěžích, některé si dokonce odnesly hlavní ocenění na Grand Prix Obce architektů a reprezentovaly českou architekturu na zahraničních přehlídkách. Není bez zajímavosti, že nejčastěji se ve výběru objevují kulturní stavby, které jsou následovány stavbami sportovními.

Závěrečná část publikace byla věnována představení sedmnácti architektů působících mimo tradiční centra české architektury. Všichni odpovídají na sedm otázek, jejichž prostřednictvím se chtěl autor dozvědět, jak vnímají svoje postavení na „architektonické mapě“, v čem spatřují jeho klady či zápory. Jak z jejich odpovědí, tak z jejich tvorby vyplývá, že kvalitní stavba může vzniknout kdekoliv, kde se spojí investor (soukromník či obec) se správným architektem. Obě role jsou stejně důležité. Ukazuje se, že velikost místa ani výška rozpočtu nejsou rozhodující: klíčem k úspěchu je pokaždé touha budovat smysluplné stavby, které obci či městu přinesou nového ducha a dodají sílu, z níž budou moci čerpat energii nejenom současné, ale také následující generace.

Místa architektonického vz(d)oru
Česká architektura mimo centra
1990–2013

Autor: Petr Volf
Grafický design: Štěpán Malovec
Počet stran: 384
Počet výtisků: 1000
Vydala: Architectura, Praha 2014


tisk

Nejnovější příspěvky v této kategorii